Tábor ohňů 2007

Tábor zasvědcený hře…

Cesta z pravěku 2007

Podívejte se do našeho fotoalba na 81 fotek, které vám atmosféru tábora oživí o 200%!

Tak tu máme opět léto a s ním přicházejí prázdniny, neboli vakace, na které se všichni zajisté těšíme. A my se vydáme společně na tři týdny do dalekého pravěku. Abych neutekla úplně od začátku ve stručnosti přiblížím jak to vlastně všechno začalo. Na začátku všeho byla kancelářská sponka:) a na únorové výpravě ve Volduchách se započal čas, prostor a hmota – Velký třesk. Následoval vznik sluneční soustavy a planet. V průběhu starších starohor se rozšiřuje živočišstvo a rostlinstvo. V oceánech se objevují pokročilejší druhy řas, v jejichž houštinách se pohybují první láčkovci. Jednodenní výpravou do Loděnice skočíme v čase o něco vpřed a nacházíme unikátní fosilie nejen rostlin! Nejlepším nálezem byla fosílie křidélka.

Foto - Uááá...
Uááá...

Vracíme se do doby kdy rostliny pronikají na souš, oceány ustupují a vytváří se kontinenty. Devon se ukázal jako doba ryb. Vývoj dále pokračoval v obojživelnících, plazech, ptácích a savcích. Vzpomínáte též na květnovou Berounku? Kdy megaraptoři obklíčili stádo zvolna kráčejících obrů? To bylo radosti, když se povedlo stádo argentinosaurů zdolat…

Čeká nás poslední údobí ve vývoji planety a to závěr pravěku kdy se vyvinula skupina primátů, z níž jako jeden z posledních článků vznikl člověk. A to už si na táboře obstaráváme oblečky z trávy, abychom neumrzli. Ty nám ale nestačí a praktičtější je přeci jenom kožešinka. Ale ta se bude muset ulovit a to se každé tlupě povedlo:). Snaha získat zbraň, první boje, určování náčelníků a setkání se šamanem Urugem…

Foto - Tak pojď...
Tak pojď...

Začátkem druhého týdne přijela na tábor Medvíďata, jenž byla vyspělejší a již měla látkové oblečení. Poté co naše čtyři družinky utkali látku, tak chodily v látkovém oblečení. Tkaní látky probíhalo mimo tábor, kdy každá družina spala se svým osudem pod vlastnoručně vyrobenými přístřešky z přírodních materiálů. Tuto noc naštěstí nepršelo, ale i kdyby ano, přístřešky vypadaly kvalitně. V Machově si zkoušíme podojit kozenku, jenž byla malinko nevrlá – ale když k ní přijde dvacet lidí, tak se ani není čemu divit. Mléko je výborné a když se pak dalo ještě vychladit do potoka, panečku! Mlékem jsme zapíjely palačinkolívance s borůvkami připravované na rozpáleném kameni, jenž je mnohem lepší než teflonová pánev. Ale není každý den posvícení… I my jsme okusili část dne jen s tamější flórou, a takový jitrocelový salát také není k zahození i kopřiva není tak špatná:).

Foto - Bez nože udělat ostrý hrot není lehké
Bez nože udělat ostrý hrot není lehké

Abychom nevypadli ze cviku, čeká nás též jeden den plný zkoušek: mimo jiné hod polenem, lezení na strom, běh, hod oštěpem, skok za roh. Také výroba zbraní je velmi důležitá. Nejdříve dřevěné a postupně s vývojem kostěné, kamenné a ti nejšikovnější vyrobili nakonec také bronzovou. Jednoho večera jdou družinky nastražit oka (lněné provázky) a co se druhého rána v nich nenajde? Pět králíčků ušáčků – což je dobrý úlovek. Ale nic není jen tak. Králíci se musí stáhnout z kůže, vyvrhnout, naporcovat a uvařit v tzv. Setonově hrnci. Zde musím děti pochválit, poněvadž to zvládli bravurně. A jak jsme si všichni pochutnali, když si vše připravíme pěkně od začátku!

Foto - Ani karlovy zlověstné mraky nás od beach party neodradily
Ani karlovy zlověstné mraky nás od beach party neodradily

Medvíďata nás opouštějí a nás čeká ještě jeden týden plný dobrodružství: smyslem celého tábora bylo nasbírat co nejvíce bodů dovedností, aby se z členů tlupy, na začátku sběračů, stali velcí šamani, lovcia zemědělci. Nejen body dovedností stačily k postoupení na další úroveň, ale zároveň reálné výtvory jako vykopání studánky, výroba zbraní, pěstování plodin nebo hliněné výtvory aj. V některých tlupách bylo plnění úkolů těžké, nechť lenost vládne světem:)!! A tak vyhodnocení etapové hry Cesta z pravěku záležela především na tom jakým způsobem děti přistupovali k celé hře… Dalším krásným bonusem na táboře byl jeden vypečený úlovek. Naši malí pralidé ráno vyrazili na celodenní lov a cože to neulovili? Cca čtyřiceti kilového pašíka vepříka a panečku, měli jsme s ním co dělat, abychom ho snědli! Také jsme si vyzkoušeli malování uhlíkem na skály, indiánskou saunu inity, lezení po skalách, tentokráte nahoru a samozřejmě s jištěním…

Foto - Velký lov se vydařil
Velký lov se vydařil

Poslední etapa se započala balením věcí na 2 dny. Tlupy vyrazily v časových intervalech směr jeskyně Macarát, kde narazily na Homo sapiens, který jim řekl, že se vývojem dostali až sem – k inteligentnímu člověku, jehož prioritou nejsou jen bitky o jídlo, ale sociální cítění, racionální smýšlení a rozumná domluva s ostatními lidmi. A to jak to pralidé pochopili jsme si zkusily večer, když jsme my (vedoucí), jakožto tlupa neandrtálců obešli všechny tlupy (dětí) a přesvědčovali je, aby šli zabít ostatní tlupy kvůli potravě. A co myslíte? Jak to dopadlo? Pračlověk asi tenkrát neměl takové krvelačné návyky jako dnešní děti mají asi z televize, takže každá tlupa chtěla jít zamordovat aspoň jednu cizí tlupu. Což se nám krásně hodilo do hry. Každé tlupě jsme řekli, že se u nich stavíme nad ránem a ve spánku zamordujeme (molitanovými) zbraněmi ostatní soupeřící družinky. Ráno jsme opět obešli všechny tlupy a odvedli jsme je na společné místo. Pralidé koukali mírně vyjeveně, když zjistili, že to byla prachsprostá past. A tak někteří použili své chytré hlavičky a následně všichni společně zabili neandrtálce. Což bylo správně, protože když lidé drží spolu, tak jde všechno lépe.

Touto poslední etapou se zakončilaetapová hra 18. tábora oddílu Ginkgo s názvem Cesta z pravěku . A já se již nyní těším tábor další, tajemný, 19tý…

Sepsala Růža